neděle 29. ledna 2017

domácí kosmetika ...

Jsem ten typ člověka, který má dlouho, opravdu hodně dlouho něco v hlavě a ještě dýl trvá, 
než se do toho pustí ... A když už se do toho pustím, tak jsem pak překvapená, 
jak rychle je to všechno hotové ...


Už od podzimu mám v plánu vyrobit si vlastní tělový i pleťový krém ... ¨
Čím více koukám na složení běžné kosmetiky, tím méně se mi jí chce kupovat a používat. 
Vím, že je na trhu hodně výrobců té přírodní a moc ráda jí kupuji, ale tohle mě prostě láká. 
Jenže jsem taky holka šetrná a jednoduše je mi proti srsti vyhodit něco, co už beztak používám ...
 a jak to tak bývá, vždycky, když jsem se těšila na to, že mi končí nějaká ta krabička s krémem, 
další jsem dostala a to mě jednoduše nenutí vyrábět něco nového ... 
Naštěstí nic netrvá věčně a tak konečně došlo na výrobu. 
Došel mi pleťový krém a pomalu dochází i ten tělový .. 
a navíc jsem chtěla nějakou malou krabičku s krémem do porodnice, 
čili, konečně tu byla motivace!


A teď jak na to ... pročetla jsem spoustu stránek, hledala i v knížce "Děláme si to doma sami" 
od Aleny Thomas a hledala tu nejjednodušší variantu.. Hledala a našla. Chtěla jsem něco jednoduchého, rychlého a příjemného. A tak došlo na šlehaný denní krém z bambuckého másla, jojobového oleje, s vitamínem E a s mandarinkou a na tělové šlehané máslo, jehož základem bylo opět bambucké máslo, mandlový olej a pár kapek levandulového oleje... Všechno v bio kvalitě. 
Oba nádherně voní a já pomalu začínám testovat :)


Ps: Fotek malinko ... nějak mi to poslední dobou nefotí 
Pokud se testování osvědčí, braly byste takovou malou kosmetickou giveaway? 

Zvládněte pracovní týden a pozor na ledovky :)

D.





sobota 21. ledna 2017

Ujíždím na ní ...

Na roládě, kterou mi upekl po vyslovení věty:
 "Něco bych si dala, ale nevím co...!" 


Poprvé ji upekl v deset večer a na snídani fakt nevydržela :)  
A od té doby jí miluju... Chápete to? 
Já, která vždycky dala přednost pořádné flákotě před čímkoli sladkým... 
Jenže ona je taková lehoučká, ani pořádně nejde nakrájet ... 
Takže od té doby se zapsala mezi naše stálice 
a protože já jí miluju s marmeládou jahodovou a on zase se šlehačkou Pařížskou, 
tak máme dneska hned dvě... 
Neděle nedožijou ... 
ale příprava je tak rychlá že vám to fakt stojí za to zkusit... 




co potřebujete: 

50 g polohrubé mouky
55 g moučkového cukru
špetka soli
2 lžičky prášku do pečiva 
(já používám ten s vinným kamenem, je mnohem zdravější, než klasický)
2 vejce
a něco čím roládu naplníte ... marmeláda, krém, šlehačka ... dle libosti

Smícháte všechno suché, vajíčka utřete do pěny, 
všechno smícháte dohromady,
 menší plech, nebo pekáček vystelete pečícím papírem,
 směs na to nalijete a uhladíte 
a pečete v předehřáté troubě na 180°C 6 minut. 
Mezitím si malinko ohřejte marmeládu, 
nebo připravte jinou náplň. 
Z hotového těsta sundáte papít na pečení, 
ještě horké ho potřete náplní, 
srolujete a v utěrce necháte vychladnout. 
Aaaa hotovo :) 


Jo, pocukrovat a sníst!!!
Nejlíp po nějaké vymrzlé procházce ... čaj, káva ... hmmm

Prima víkend, 
D.

středa 18. ledna 2017

Úřady ..

tak nějak bych mohla pojmenovat dnešní den ... 
Už nějaký ten pátek řeším, jak naložit s tím, čemu se říká PPM. 
Vzhledem k tomu, že jsem už léta osvč a dokonce si poctivě platím nemocenské pojištění, 
bylo na čase zjistit, co mám dělat ... 
Vyzbrojila jsem se trpělivostí a úsměvem a vyrazila na kolečko po úřadech. 
Pravda, něco jsem si také nastudovala ... 
A paní za přepážkou přednesla své představy o tom, jak by to mělo vypadat ... 
Netušila jsem, že zaměstnám půlku budovy...


Ovšem ke cti těchto pracovnic musím podotknout, 
že byly všechny milé a ačkoli se jim z hlaviček kouřilo, žádná z nich nebyla nepříjemná ... 
výsledek ovšem zněl - máme tu tři výklady zákona, my vám zavoláme, až to zjistíme :)
A věřte, nebo ne, hned odpoledne mi jedna z nich volala, 
jak že to tedy provedeme, aby mohli naplnit mé představy... 
Tímto jim děkuji za snahu a trpělivost...


A jedna radost navíc! Konečně dorazil diář, pro který jsem se letos rozhodla ... 
Vždycky jsem měla ty přísně byznysové a tak jsem se rozhodla pro změnu ... 
Bez diáře nevím, co dělat! Fakt! 
Já prostě potřebuju plánovat i s vědomím, že plány se změní ... 
a tak si zase začínám pěkně čmárat do papírů a škrtat a čmárat ... 
A jsem nadšená! Po mnoha letech mám malinko ulítlý, 
na mě nezvykle barevný a velký diář od holek z momenteeczech 
a moje dny zase dostávají pomalu řád ... 
pomalu ... opravdu hooodně pomalu 
a to mám ještě tolik věcí, které bych chtěla do dne D stihnout ... no, držte mi palce :)


D.

neděle 15. ledna 2017

Narozeninový

koláč... pro mého drahého muže :)
Oslava se teprve chystá, ale alespoň něco malého by to chtělo 


Chtěla jsem ho upéct včera večer, ale tělo už večer odmítá spolupracovat ... 
chodím spát dřív a dřív a vstávám pořád stejně pozdě.. 
Zato v noci jsem po hodinách vzhůru... Ale nevzdala jsem to! 
Nejsem zrovna cukrářka a chtěla jsem upéct něco dobrého, 
rychlého a jinak, než jsme zvyklí... 


Takže můj oblíbený perník, 
ale tentokrát jsem do těsta přidala na kostičky nakrájené jablko 
a hrozinky, které mám v lednici trvale namočené v rumu :) 
A nakonec polít čokoládovou polevou...
 Dopadlo to nad moje očekávání 
A pro mě největší radost, protože oslavenec měl radost
a s kávou, kterou vaří úplně skvělou, a kterou si vyjímečně dopřeju, 
je ten perník fááákt skvělý :)


Recept? 

4 hrnky hladké mouky
2 hrnky krystalového cukru
2 prášky do pečiva
4 lžíce kakaa  (já dávám holandské)
1/2 hrnku oleje
mléko cca 1/2 litru, tak aby se těsto hezky táhlo
perníkové koření - já dávám :
skořici, kardamom a hřebíček, anýz a badyán - umelu v mlýnku na kávu - všechno od oka
a navíc jsem přidala 1 oloupané jablko, nakrájené na kostičky
a hrozinky namočené v rumu 

všechno smíchat a péct v troubě na 170°C

a pokud chcete čokoládovou polevu, dělala jsem takhle: 
100 g kvalitní čokolády
100 ml smetany
troška másla


Prima večer :)
D.

čtvrtek 12. ledna 2017

Mírná panika

mě začíná pomalu, ale jistě napadat...
 Znáte ten pocit, času dost, není kam spěchat... 
Při pohledu do kalendáře mi ale pomalu začíná docházet, 
že bych měla malinko kopnout do vrtule! 
    



Tak nějak nechápu, jak je možné, že ačkoli jsem více doma, 
stíhám toho čím dál méně... 
I ten stromeček jsme poprvé odstrojili až včera. 
Vždycky byl na Tři krále odstrojený... 
Jenže to bych nebyla já, 
aby místo žehlení těch pidi oblečků a dalších "nezbytných" příprav, 
nedošlo nejdřív na změny doma... 
Vánoční výzdoba je fuč 
a najednou vám ten prostor příjde tak nějak málo zelený... 



Ještěže v našem oblíbeném zahradnictví mají i řezané květiny
 ... a slečny už jsou na mě zvyklé a vědí, že si jdu jen pro materiál :) 
Letos bych ráda zvládla jednu úžasnou květinovou dílnu ... 
uvidíme, co mi okolnosti dovolí


Dobrá, jdu na to žehlení, než mě zase popadne touha něco měnit 
D.


čtvrtek 5. ledna 2017

Když se něco pokazí...

Vzpomněla jsem si na jeden krátký text. 
Přesně si ho nepamatuju, ale jeho pointu si pamatuji dodnes. 


Snad proto, že mi tak moc připomněla nás dva, ale vezmu to hezky od začátku... 
Letošní konec roku byl skutečně ve znamení odcházení .. 
nejdříve nám odešla varná konvice, potom tiskárna, bez které se díky své práci moc neobejdu 
a mezi svátky začalo zlobit auto... Jeden aby pomalu začal propadat panice, 
co dalšího bude následovat. A nebo se na to můžu podívat jinak ... 
Konečně jsme si pořídili konvici, kterou jsme si přáli a to jen proto, 
že ta stará už opravdu nešla opravit.. S tiskárnou to ovšem dopadlo jinak. 
Má technicky zdatná polovička zavolala do servisu, kde mu potvrdili, 
že oprava je hloupost, že vyjde dráž než nová tiskárna, ale nevzdal se tak lehce ... 
přišel na závadu opravil, pak znova opravil a hurááá! Tiskárna tiskne jako nová 
a to za zlomek ceny, kterou by si počítal servis... Oprava auta nás teprve čeká, 
ale už teď vím, že to určitě bude stejné jako s tiskárnou...
 A proč jsem se dnes tak rozepsala? 


 Protože jsem si vzpomněla na ten text o kterém jsem psala na začátku... 
Došlo mi, jak moc jsme si zvykli měnit trochu rozbité za nové, 
jak se necháme ukolébat tím, že to nejde opravit, nebo že se to nevyplatí ... 
a to všechno jako bychom nevědomky promítali do našich životů a vztahů, 
neopravujeme, protože jsme uvěřili, že to buď nejde, nebo se to nevyplatí...
 A proto mám takovou radost, my opravujeme, 
nespokojíme se s tím, že někdo řekl, že to nejde,
 prakticky vždycky najdeme cestu jak z toho ven ...


a tak mám pro Vás jedno novoroční poselství: 

Nevěřte těm, kteří říkají, že to nejde, že to za to nestojí.  
Získáte víc, mnohem víc, než ti, kteří Vám to tvrdí :)

D.