neděle 30. října 2016

Kdoule ...

Už dlouho jsem je chtěla vyzkoušet... A když na konci léta zahlásila naše oblíbená zahrada, že budou v prodeji, měla jsem jasno :) Mě prostě lákalo vyzkoušet ovoce které bylo kdysi ozdobou venkovských zahrad a vlastně ani nevím, proč tomu dnes tak není ... 


A proč to všechno? Kdoule jednak krásně vypadají, příjemně voní
 - babičky je prý dávaly do prádla - to jsem ale nezkoušela ... 
nerada bych našla o vánocích rozteklou kdouli v šatníku :D
A potom výborně chutnají. Ale pozor!
 Za syrova jsou prakticky nepoživatelné!


Vyzkoušela jsem několik receptů, ale nejvíc jsem jich zpracovala na marmeládu.
 Kdoule daly marmeládě název, neb v Portugalštině se kdoule nazývá "Marmelo".
 Slupka obsahuje veliké množství pektinu, takže při zavařování nepotřebujete 
žádný želírovací doplněk. A protože se mi žádný z receptů úplně nezamlouval,
 zkusila jsem vlastní ... doufám, že vydrží do vánoc, protože je fakt skvělá! 


Recept? 

1,5 kg očištěných kdoulí 
voda
třtinový cukr
med, skořice, kardamom, hřebíček

kdoule jsem nakrájela i se slupkou, zalila cca do 1/2 hrnce vodou 
a dala s hřebíčkem rozvařit, rozmixovala, 
přidala zbytek medu ze sklenice (asi 2 polévkové lžíce/), 
0,5 kg třtinového cukru, mletou skořici a kardamom ... 
jo a povařila, než se to všechno krásně spojilo

 

A jak to asi chutná?
 Po jablkách, hruškách, citronech a po koření ... 
do vánočního cukroví to bude hmmm ...


Prima nedělní večer :)
D.

sobota 15. října 2016

V lese...

protože, když počasí hlásí polojasno, čekejte že bude pršet :D
... Neva, v lese jsme se schovali, díky počasí nikde ani noha, 
jen my dva, les ... a nakonec se i to sluníčko ukázalo :)
 Podzim  je prostě nádherný za každého počasí ...






 


 


 Kecala jsem ... vlastně my tři :)
  D.







neděle 2. října 2016

Jabloňový sad...

... takový, o kterém se vám může zdát, kde rostou staré jabloně, 
obsypané zralými červenými jablíčky, spousta z nich padá a leží si na zemi,
 pod svahem složené dříví na zimu a balíky sena, 
za potokem malé políčko... 



To není z žádné knížky, takový jsme vážně objevili... 
V sobotu, kdy bylo nádherné teplo, první říjnový den, 
sad voněl sladce po jablkách a seně, Ondra fotil, já si to užívala ... 




těším se, že se sem vrátíme v zimě až nasněží ... 
tedy pokud nasněží ... ale ono nasněží :)
Přichází podzim se vším všudy ...
 přemýšlím, kde všude rozsvítíme světýlka ... 
Přeju nám, aby byl krásný a barevný :)
  

ps: děti a ruce na focení jsou půjčené ... 
díky brácho s rodinou ... bylo to moc fajn!
 D.